Křížky proštěstí

18. 01. 2008 | † 21. 05. 2013 | kód autora: 2mI

Křížky pro štěstí


*


Vypravěč:
**
Jdu vstřícně svému osudu jak se zdá
a večer šedý jako hlas,
v podobě smrti se tiše ptá,
miluješ mě, máš na mne čas?

Paní co nosí černý plášť, copak je asi sakra zač?

Nic neříká mi v žertu!
Já nechci ve svém domě pláč,
jen ať si táhne pěkně k čertu!

Proč tady číhá ta bestie,

zůstala sama venku stát,
koho dnes kosou zabije?
Nedám jí život, mám ho rád !



Smrt hovoří:
*
Máš tady osm malých dětí,

musíš mi přece něco dát,
jsem jenom kostra, trochu smetí,
tak mi dej toho, co nemáš rád!


Vypravěč:
**
Obrátila se do nohou
a dítě v horečkách se zmítá,
nevím zda mu pomohou, pláče a naříká.
Všechno mě utíká mezi prsty a proto křičím dost!
Lidský život je tak prostý, nenechám vyhrát lhostejnost!

Vypravěč:
**
Mám ale špatné tušení,

čeká tam smrtka a dítě na mě mámí,
na dveře slyším, bušení,
modlím se, Pán Bůh s námi....

Ještě ho nemá, dítě žije,

v horečkách naříká tonoucí,

vyrvu jí ho z drápů, ať shnije
a zachráním ho z pekel horoucích!

Budu je bránit, ani jedno nedám tobě,

vem si můj život smrtko s kosou,
to raděj uvidím sám sebe v hrobě!
Pojď ke mě blíž tou nohou bosou.

Setni mi hlavu z krku dolů,

rodinu mou nech v pokoji žít,

pak odejdeme do tmy spolu!
Dej jim zpět život, štěstí, klid.

Podal jsem tedy smrti ruku,

dívám se na zem dolů z výšky,
hájil jsem osud zlatých kluků,

dělám jim pro štěstí, na čele křížky!


*


Copyright © 2007, Sidy All rights reserved.


Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.