Pochod živých

11. 12. 2007 | † 21. 05. 2013 | kód autora: 2mI



S hvězdou na šatech strachy se klepu,
zády tu stojím k židovskému ghettu.
S ranečkem na zádech odcházím v poklusu,
řvou na mě vojáci, marš do autobusu!

Není co jíst, chybí mi holinka, záhy nás vítá,
koncentrák Březinka .
Hudba tu vyhrává, lidé jsou zmatený,
zástupy živých těl ztrácí se v podzemí.

Z komínů dým ztěžkle k nebi stoupá,
oči k nebesům jsou zvrácený,
život se na nitce tenké houpá.
A všechno už je ztracený!

Nevím kam jdeme,
co nás čeká, zástupy valí se jako řeka.
Ženy a starci, děti i muži,
všichni se bojí o svoji kůži!

V podzemí mizí, velká masa,
celou noc venku všichni spí,
naposled vidí jaká krása,
je modré nebe na zemí.

Tak pochod živých na smrt čeká,
veliká část jich přišla z ghetta.
Z komína dým se neúnavně valí,
ještě napůl živá těla v pecích pálí!

Cítit je pach, co popsat ani nemohu,
slza mi z oka stéká,
těm mrtvým lidem sotva pomohu,
když zubatá je čeká.

Modlím se k Bohu pro lidské pochopení,
pro nový život, pro pokolení,
postavte lidé z lásky mosty,

žít je tak složité
a zemřít-je tak prostý!

*

Copyright © Sidy 2007 Allrights reserved.


Zobrazit další články tohoto autora

Další články z rubriky o-pise-cz

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.